Já tam hajluju a nehajluju

Před čtyřmi lety zazářili a překvapivě se ve volbách dostali do Poslanecké sněmovny. Teď to s nimi nevypadá moc dobře. Ve většině průzkumů jsou zelení pod kritickými pěti procenty. Nepomáhá ani podpora Václav Havla nebo Tomáše Hanáka. Dokáže s tím mladý předseda Strany zelených Ondřej Liška ještě něco udělat?

Už jste toho zkusil docela dost. Rozdával jste zelené prezervativy, slaňoval ze svého billboardu, udělal nonstop čtyřiadvacetihodinovou kampaň. Co ještě?

To jsou všechno spíše legrácky. Pravda je, že zvlášť teď je hrozně těžké přitáhnout pozornost médií, proto předvolební zápas s sebou nese kolorit takovýchto happeningů. Ty jen mají přivést pozornost k tomu, co je nejdůležitější, tedy k programu.

Bleskově jste teď také zareagovali na populární virální klip „Přemluv bábu" a natočili video „Tahle země není pro starý". Jak se vám vůbec ten klip Issové s Mádlem líbí?

Když jsem ho viděl poprvé, měl jsem z něj asi jako všichni rozporuplný pocit. Myslím si, že mohli říct totéž a také tvrdě, ale aniž by přitom paušálně urazili staré lidi a aniž by šli až na hranici hospodské vulgarity.

A proto jste vyrobili svoji verzi klipu?

Když jsem to viděl, tak jsem si hned řekl, že tomu něco schází. Kromě levice a pravice jsou tu přece ještě zelení a ta naše odlišnost je charakterizována i tím, že já jsem nejmladší předseda politické strany a mezi našimi lídry je zároveň jedna z nejstarších, ale zároveň nejvitálnějších kandidátek - Jiřina Šiklová. Proto jsem jí hned zavolal a požádal ji, jestli by se mnou nenatočila krátkou odpověď na ten klip.

Taky to ale vypadá tak, že jste se prostě chtěli svézt na zájmu o ten původní spot.

Jasně, ale autoři klipu „Přemlu bábu" také využili schéma, které už někdo vymyslel, které nebylo originální. My máme řadu zajímavých videí. Například rozhovor s Václavem Havlem, který naši stranu podporuje, ale toto video vidělo jen pár stovek lidí, zatímco moje video s Jiřinou Šiklovou má už okolo 150 tisíc originálních zhlédnutí.

Třeba lidé chtěli jen vidět, jak předseda české strany hajluje.

Já tam hajluju a nehajluju. To přece nikdo neví.

Mohlo by se to začít vyšetřovat, ne?

V tom klipu je hajlování jasně odsouzeno jakožto nepřijatelné politické jednání a ukazuje to na bizarnost dělení světa na levici a pravici. Protože najdete lidi, kteří si utírají zadek pravou rukou a zároveň najdete leváky, kteří volí pravici a přestože je v tom klipu charakterizováno jako jediná možná volba volit pravicí pravici, tak je tady zároveň spousta lidí, kteří tou pravou rukou hajlujou.

Leckomu to vaše video nepřipadá moc vtipné.

Není to nějak zvlášť vtipné, ale evidentně na to lidé reagují pozitivně.

Trochu jsem nepochopil, proč by babičky a dědečkové, kteří u nás asi zelené příliš nevolí, měli svá vnoučata k volbě vaší strany přemlouvat tou svíčkovou a štrúdlem.

Já si myslím, že to ukazuje na absolutní politickou a mediální negramotnost, která převládla v české společnosti, a sice fixaci na statistiky a obsesi z předvolebních průzkumů. Kvůli tomu, že velká část lidí na venkově volí levici nebo konzervativní levici, tak se najednou řekne, že všichni, a nerozlišuje se. To je samozřejmě nesmysl. Například ekologičtí zemědělci, což jsou v řadě případů starší lidé, také volí zelené. Ukazuje to, jak velký důraz se klade na předvolební průzkumy, které u nás nejsou popisem reality, ale jsou nástrojem volebního boje.

Jak už jste dřív řekl, vy průzkumům nevěříte, dokonce jste prohlásil, že vás oslovila nějaká nejmenovaná agentura s tím, že prý zfalšuje své průzkumy ve váš prospěch. Proč ale neprozradíte název té firmy? Nepomohlo by to vámi proklamovanému boji s korupcí?

Mám hrozně špatnou zkušenost z české politiky s něčím podobným. Uvedl jsem to proto, že jsem chtěl poukázat na fakt, o němž vědí novináři stejně jako značná část lidí, pohybujících se v tomto byznysu.

Novináři o tom můžou jen spekulovat, vy jste ale mohl zveřejnit fakta.

Nechtěl jsem se dostat do situace, kde by to bylo jen tvrzení proti tvrzení. A ten člověk, se kterým jsem mluvil, to uvedl přesně tou větou, o které jsem mluvil: „My vám z těch čísel dokážeme vytáhnout, co potřebujete," a u toho to skončilo.

Jak se dají průzkumy ovlivnit?

Za prvé položíte správnou otázku.

Například?

Jsou průzkumy, které si nechala dělat TOP 09 a otázka v tomto případě byla: „Byli byste připraveni volit novou stranu, pokud by to byla strana, která chce do pár let odstranit zadlužení České republiky?" V tu chvíli máte hned čtyřicetiprocentní voličskou základnu.

A další způsoby?

Vzorky pracují třeba jen se sedmi sty lidmi. Pak stačí, aby se mezi nimi objevilo deset, kteří odpoví jistým způsobem a už to rozhoduje o bytí či nebytí nějaké politické strany v diskusních pořadech veřejnoprávní televize. Třeba může z nějaké agentury uniknout informace, kde se budou data sbírat, a tak tam stačí poslat pár svých lidí a průzkum vyjde ve váš prospěch. S čísly se dá kouzlit neuvěřitelně.

Máte představu o tom, kolik by vás takové ovlivnění stálo?

Tak daleko jsme se nedostali. Některé průzkumové agentury mají třeba dceřiné společnosti, které se zabývají marketingem. A takovéto společnosti vám nabídnou inzerci nebo PR článek a jako součást toho ještě nějaký průzkum veřejného mínění. Říká se tomu balíček.

Které agentury se takto chovají?

Například STEM je agentura, která je dlouhodobě klientem sociální demokracie a která je do značné míry na ČSSD ekonomicky závislá. Slyšel jsem lidi z branže mluvit s velkou mírou pochybností o tom, jestli data, která zveřejňuje, sbírá věrohodně. Já to ale nedokážu posoudit.

A co tedy ještě uděláte pro to, abyste se v průzkumech dostali nad pětiprocentní hranici, když za to, s nadsázkou, nechcete platit?

Průzkumy nám dávají údaje těsně pod čtyřmi a půl procenty. Půjde tedy téměř o každý hlas. Když si to přepočtete na absolutní počet hlasů, tak to vlastně znamená, že kdyby každý z 2500 členů Strany zelených přinesl během příštích čtyř týdnů 25 hlasů, tak nám to bohatě stačí, abychom hranici překročili. Ještě nějakých třicet procent lidí neví, koho budou volit, a ti, co teď ještě váhají, nebudou volit ani jednu z velkých stran. Rozhodují se mezi námi, TOP 09 a možná Věcmi veřejnými.

Někteří komentátoři vám teď vyčítají, že na rozdíl právě od těchto stran se ve vašem programu věnujete jen ekologii a nekladete dostatečný důraz na to, jak byste chtěli řešit současný schodek státního rozpočtu.

To je úplně absurdní výčitka, protože když se podíváte na výroky lidí, jako je například ekonom David Marek nebo Tomáš Sedláček a dalších, tak ti hodnotí náš ekonomický program jako jeden z nejlepších. Vždyť jeho hlavními autory jsou ekonomové jako Miroslav Zámečník nebo Jan Švejnar.

A jak se tedy chcete vypořádat se schodkem osmdesáti miliard?

My se počítáme mezi strany, které říkají, že není možné žít na dluh a že je potřeba s tím něco udělat.

Ekologická politika ale není zrovna levná. Ochrana životního prostředí vše prodražuje.

Jde o to nezatěžovat budoucnost dluhy, ať už ty dluhy jsou ekonomické, nebo ekologické.

Nová vláda ale bude muset schodek řešit ihned. Máte nějaký recept, jak na to?

Shodujeme se s TOP 09, že se musí tvrdě šetřit, ale tam, kde se s nimi rozcházíme úplně zásadně, je to, že nechceme plošné šetření. V oblasti vzdělávání a vědy není kde šetřit.

A kde to možné je?

Na prvním místě je výstavba dopravní infrastruktury. Proč se minulý rok ve školství krátilo řádově o miliardy korun a v oblasti dopravní infrastruktury, kde se hrubým způsobem krade a plýtvá, tak se navýšilo o 20 miliard? To je úplný nesmysl. Je to především naše betonářská lobby, která nejenom že staví dvakrát dráž, než se staví v zahraničí, ale ještě je tak rozežraná a mlaská u toho, že prosazuje nehospodárné a dražší varianty řešení. Změnou stavebních norem je možné zajistit, aby se z roku na rok začalo stavět levněji. Tady je možné ušetřit čtyřicet procent nákladů. To jsou desítky miliard.

Kde ještě byste šetřili?

V armádě. To, že musíme mít kvalitní a profesionální armádu také kvůli našim spojeneckým závazkům, o tom není nejmenší pochyb, ale způsob, jakým se zadávají veřejné zakázky v oblasti obrany, je nehorázný.

Ještě něco?

Také nám vadí způsob, jak se u nás vybírají daně. Chceme zavést další progresivní pásmo a sice okolo 35% zdanění. Je třeba posílit finanční úřady, zjednodušit systém výběru daní a to jde také dosáhnout jednoduchým způsobem.