Blog

Vážený pane prezidente, vaše magnificence, honorabiles, vážení hosté, dámy a pánové,

Reakce ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišky na kritiku rozhodnutí MŠMT ve věci Soukromého gymnázia Pod Vyšehradem.

Pozice učitele a učitelky ve společnosti je podle řady průzkumů jedinečná. Pedagogičtí pracovníci se prý těší úctě jako málokterá profese. Taková je alespoň obecná představa o významu kantorské práce (často se říká i „poslání“). Jenže jaká je realita, když sestoupíme z makroskopických výšin ke konkrétnu? Jsou skutečně titíž rodiče, kteří se v obecné rovině o povolání učitele vyjadřují vzletně a s úctou, schopni chovat se s patřičným respektem i ke konkrétním učitelkám a učitelům, kteří vzdělávají jejich děti? Ne vždycky.

Projev ministra školství, mládeže a tělovýchovy, který přednesl u příležitosti začátku akademického roku 2008/2009 v aule Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně 7. října 2008

Nejúspěšnější obchodní společnost 21. století? Jmenuje se Strach, a.s. a její obrat se počítá v řádech bilionů dolarů. Její světoznámá obchodní značka Terorismus se už etablovala v každém významnějším politickém proslovu a má nejvyšší stupeň rozpoznatelnosti mezi řadovými občany. Co tato společnost prodává? V zásadě směňuje pocit bezpečí za peníze a moc.

Ve Straně zelených se v předsjezdovém období rozmohl zvyk ventilovat „domácí“ spory na veřejnosti. Lze ale zaslechnout i názory, že je to důkazem naší vnitřní demokracie a otevřenosti vůči voličům - nestraníkům. To je ovšem - řečeno s klasikem - hluboké nedorozumění.

Projev k začátku nového školního roku

Rozvaha, znalost a odpovědnost. To jsou odvěké požadavky na státní představitele při výkonu jejich funkce. Je nejen smutné, ale i nebezpečné, když u těchto představitelů převládne potřeba intelektuální provokace nad povinnostmi, které jsou ve výkonu jejich povolání prvořadé.

O státní maturitě se diskutuje ze všech možných i nemožných úhlů, je kritizována i obhajována v tisku, často s výraznou emocionální investicí zúčastněných. Téma maturita prostě ovládlo veřejný prostor, a to je jedině dobře. Myslím, že i někteří bloggeři na Aktuálně.cz se již k nově navržené podobě jednotné maturitní zkoušky vyjadřovali. Cítím proto jako povinnost začít své blogování právě maturitou.

Tu a tam se mně nebo mým kolegům na ministerstvu dostávají na stůl stížnosti rodičů a žáků týkající se nedostatečné výuky poválečných dějin na českých školách. Není jich mnoho, ale občas se vyskytnou. V jednom takovém dotazu třeba stálo: „Kamarád mi tvrdí, že v současné době na základním stupni neprobíhá výuka dějin po roce 1948... Existují vůbec osnovy pro toto období?“ A že prý tam, kde se výuce soudobých dějin věnují, je to spíš taková „partyzánština“, která nemá oporu v oficiální filosofii výuky dějepisu.